Každá myšlenka, ať už nám přichází zevnitř nebo z vnějšího světa, je pouze nabídkou.
Pokud si člověk uvědomí, že na každou nabídku není nutné reagovat, stává se svobodnějším.
Jestliže ale na jakoukoliv myšlenku reagujeme odporem, vážeme tuto energii (formu) k sobě.
Nahromadíme-li dostatečné množství takovýchto forem, stávají se naší realitou.
Odpor často vzniká tehdy, když nejsme pravdiví.
Když jsme naučeni se příliš přizpůsobovat, chovat se tzv. “jak se patří” nebo podle očekávání druhých… pak se uvnitř nás hromadí nevědomý hněv a odpor, kterým si vytváříme sebedestruktivní program.
Jakmile si však uvědomíme, že máme právo se vymezit, odmítnout, nesouhlasit a jít si vždy vlastní cestou, pak odpor na vnitřní úrovni mizí, naše mysl se projasňuje, zažíváme větší pocit svobody a naše vědomí nabývá na síle.
Hranice ale nejsou jen o umění říkat “ne”.
Hranice souvisejí s našimi individuálními potřebami…. definují naše momentální naladění, náš záměr, naše směřování, pocity, emoce, touhy a vize.
Navenek tedy svobodně nastavujeme své hranice a pokud jsou v souladu s našimi potřebami, pak se stáváme otevřenými, přijímajícími, laskavějšími a soucitnějšími bytostmi.
Krásný den všem 
