Když mi chyběla láska, hledala jsem návody, jak být okouzlující ženou, která nikdy ve své esenci nezestárne, abych si udržela přízeň svého partnera, aby mě stále miloval a já byla pro něj tou jedinou královnou v jeho životě.
Když mi chyběla láska, chtěla jsem světu dokázat, že mám jedinečné schopnosti a talent, že jsem tou, která si skutečně zaslouží uznání a všeobecný respekt.
V minulosti jsem vynakládala mnoho energie, jak lidi zaujmout, jak k sobě připoutat pozornost mužů, jak získávat obdiv žen.
Bylo to tak vyčerpávající a hlavně beznadějné.
A k tomu všechny ty články a návody, jak být dokonalou ženou, milenkou, kráskou, matkou, kněžkou, královnou a bůhvíčím ještě.
Ufff… byla to makačka
Naštěstí jsem si brzy uvědomila, že jediné, po čem moje duše skutečně touží, je BÝT SAMA SEBOU.
Když jsem si uvědomila, že nikdy nebudu tou modelkou ze žurnálu s dokonalou postavou, že nebudu skvělou domácí hospodyňkou, ani submisivní křehkou vílou, ale že o sobě smýšlím v neutrálním rodě, protože moje stovky rolí mají stovky jmen a nálad, tisíce úrovní a širokou škálu emocí, že dokážu být křehkou princeznou a v mžiku se proměnit v bohyni Kálí, že mám v sobě i soutěživost a dokážu myslet jako stratég, filozof a manažer v jednom, že ráda zpívám, dojímám se, mám ráda svůj prostor a nesnáším tlaky, jsem punkáč a vznešená dáma v jednom a taky ráda vydělávám peníze.
Takže před pár lety jsem přišla na to, že nejlíp udělám, když se přestanu snažit.
Velká úleva přišla s tím, když jsem zjistila, že nemám být dokonalá, ale jsem tady proto, abych prozkoumala všechna zákoutí lidského života a jeho projevů.
Život jsem pojala jako výzkumnou cestu, někteří lidé mi hráli dokonalé průvodce k tomu, abych objevila, co to znamená nenávidět, žárlit, bojovat, soutěžit, závidět, přizpůsobovat se, kontrolovat, odsuzovat, trpět, vzhlížet, ignorovat nebo se zlobit.
Temnota mi ukázala cestu k mým zapovězeným částem, které čekaly v zakletém zámku, až je moje láska vynese opět na světlo světa.
Dnes ničeho ve svém životě nelituji.
A už netoužím být nikým jiným, než sama sebou.
V mém světě je všechno v pořádku.
Všechny moje části si zaslouží uznání a lásku.
Krása vychází z Ducha.
A Duch je součástí všeho stvořeného.
Každý z nás je originál a stojí za to, zjistit kým ve skutečnosti jsme.
Pak už nebudeme potřebovat žádné návody na dokonalost a udržení pozornosti a zájmu druhých.Můžeme být jednoduše tím, kým jsme s vědomím, že láska a krása je naší přirozenou podstatou.
