Pokud vaše vědomí spočívá ve Zdroji, veškerá hmota je jeho produktem.
Proto se pocit hmotného nedostatku váže na nedostatečné uvědomování si tohoto primárního všeprostupujícího Zdroje.
Kdo skutečně miluje Boha ve všech jeho podobách (sebe, život, vesmír, lidi ), netrpí nedostatkem.
To je jistě odvážné tvrzení, můžete namítnout, co ti lidé v Indii, co jsou tak zbožní nebo děti v Africe, krásné bytosti, které trpí nedostatkem?
Řekla bych, že člověk, který je opravdu osvícený Bohem, nepociťuje nedostatek v žádné úrovni, byť jeho život se může na první pohled jevit jako hmotně chudý.
A naopak, člověk s velkým bohatstvím může zažívat každý den muka, způsobené nedostatkem.
Záleží na tom, k čemu se vaše pozornost nejčastěji obrací.
Pokud je to k živobytí, penězům, hmotným předmětům, povrchu věcí a závislosti na lidech, můžete trpět.
Pokud ve vašem srdci září láska, nebudete trpět ani v chudobě, ani ve vězení.
Z hlediska věčnosti není rozdíl v tom, zda žijeme v přepychu nebo ve slumu.
Jednou jsme dole, jednou nahoře.
Hmota stále vzniká a zaniká.
Kdo si toto uvědomuje, nelpí na ní a proto může mít vše, co k životu potřebuje nebo i něco navíc.
Kdo na hmotě lpí, těžko s ní bude nakládat,
toho život bude hmota ovládat.
Kdo si uvědomuje, že jsou důležitější hodnoty, o toho se život postará sám skrze jeho myšlenky, prožitky a činy.
Krásný den všem
