Za mě nemusí existovat jen dva typy těchto vztahů.
Někdy se i po vyčištění nefunkčních vzorců může stát, že z karmického těžkého vztahu se zrodí vztah osudový.
Rozdíl mezi karmickým a osudovým vztahem vnímám v tom, že v karmickém vztahu se cítíme ještě neúplní, řešíme své lekce a nerovnováhu ve vlastním systému, tedy potřebujeme partnera, který nás doplní, abychom mohli zažívat pocit celistvosti.
V karmických vztazích se také často stává, že jeden partner není ochoten převzít zodpovědnost za své prožitky a projekce, emoce a tvorbu reality a obviňuje ze svých duševních stavů svůj protějšek.
Ten zase často trpí tím, že bere na sebe pocity viny a přistupuje na hru oběť-viník a tím trestá sám sebe a neustále podporuje i svého partnera v opakování cyklických karmických smyček.
Karmické vztahy většinou končí tím, když jeden z partnerů pochopí smysl jeho lekce a posune se na novou úroveň vědomí, tím se vztah ukončí.
Je jedno, kdo z partnerů opustí vztah, protože jde o dohodu duší, tedy není podstatné, kdo dal záminku k rozchodu, ale spíš, jak partneři s danou situací naloží.
Dojde-li k odpuštění, lekce se uzavírá.
Pokud někdo z partnerů zůstane v roli oběti, bude se jeho lekce znovu opakovat v dalších vztazích.
V určitých případech se stává, že se partneři, kteří procházejí karmickými lekcemi ve vztahu, uvědomí v realitě a jejich vědomí se začne probouzet stejnou rychlostí a intenzitou a oba postupně přebírají zodpovědnost za vlastní život, učí se reagovat jiným způsobem, přestávají obviňovat sebe i druhého a podporují se vzájemně v růstu, lásce a respektu.
Tito partneři pak docházejí k závěru, že nikdo jiný než každý sám za sebe nenese podíl na jejich osudu, životě a tvorbě reality.
A pokud mají tendence upadat do starých vzorců chování, pak se délka pobytu v těchto rolích zkracuje, a oni mají čím dál menší potřebu bojovat za svou pravdu, obhajovat se, vinit, urážet, zlobit se.
I když bojují, tak už to netrvá hodiny a dny, ale minuty nebo vteřiny.
Jak světlo vědomí pomalu vystupuje na povrch, z nepřátel se stávají spojenci, kteří společně prošli peklem a přeměnili své zbraně v léčivý elixír. Tyto vztahy mají velký potenciál být příkladem pro ostatní páry a pomáhat jim svítit na cestu v dobách jejich největšího zatmění.
V osudovém vztahu se potkávají duše, které si prošly karmickou cestou s předešlými partnery a dospěly k uvědomění, že neexistuje ve světě jediný člověk, který by nesl zodpovědnost za jejich osud, kromě jich samotných.
Když ve vztahu narážejí na svá zranění, pak nedochází k projekcím a obviňování, ale otevřené rány se léčí vzájemnou podporou a přijetím.
Stará rána se tak může zacelit jednou provždy, protože není nikdo, kdo by do ní sypal sůl.
Tito lidé vědí, že na kohokoliv se podívají, vidí jen vlastní odraz v zrcadle.
Jednají s partnerem i ostatními stejně tak, jako jednají sami se sebou.
Jsou schopni ustát vlastní emoce, přijmout zodpovědnost za vlastní stín a neprojikovat ho na druhé.
Jsou ochotní vidět Boha v sobě i v každém člověku.
Energie, kterou si lidé mezi sebou v tomto vztahu vytváří, se neztrácí v hádkách a konfliktech, naopak s každým dobrým slovem a skutkem narůstá, transformuje a povznáší vědomí obou zúčastněných i lidí kolem nich.
Tyto vztahy přepisují realitu karmických vztahů a přinášejí otisk pro vztahy nové generace.
