Ty největší strachy máme často spojené se ztrátou.
Se ztrátou lásky, jistoty, bezpečí, blízkosti, peněz, hmotných statků, prestiže, úspěchu, těla, ega, iluzí.
Někdy se bojíme i ztráty toho, co jsme ani zatím ještě nezískali.
Proto si to ani nedovolíme mít.
Proto největší medicínou proti strachům je NECHAT BÝT, NECHAT JÍT.
Když mám velké finanční výdaje, mám radost, že si můžu dopřát do sebe tolik investovat.
Když přijdu o blízkého člověka, dovolím si být smutná, protože smutek mi pomáhá vyrovnat se se ztrátou.
Ale pak přijde radost, že do mého života vstoupí nová energie a noví lidé.
Když přijdu o iluze, zjišťuji, že moje mysl je opět o něco prázdnější a zvětšuje se prostor pro Ticho a klid.
Když pomyslím na smrt, tak vím, že žiju v přepychu a hojnosti.
Cítím vděčnost za vše, co ztrácím i za to, co namísto toho přichází.
Nakonec se těším z každé změny, protože změna je znamením, že Duch je stále přítomen.
Kolo života se neustále otáčí a je úplně jedno, zda jsme dole nebo nahoře. Na miskách vah toto nemá žádnou výpovědní hodnotu.
Jde o život jako takový.
Jestli ho přijmeš i s jeho hořkou medicínou a vstoupíš do proudu skutečnosti, nebo si vylámeš zuby na kostkách cukru a budeš naříkat, že je málo sladký.
Kdo v Tobě činí tuto volbu?
Krásný den všem 
